|
|
Jaroslav Böhm a Niederlova koncepce Státního archeologického ústavu
Starcová, Marcela
Vznik Státního archeologického ústavu je spojen s mimořádnou osobností Lubora Niederla, jeho zakladatele a prvního ředitele, jenž formuloval koncepci vědecké práce nové instituce. Začala fungovat na počátku roku 1920 a v prvním desetiletí své existence se potýkala s vážnými finančními a personálními problémy, které omezovaly její činnost. Naplnění Niederlovy koncepce se od třicátých let 20. století věnoval s plným nasazením Jaroslav Böhm, od roku 1939 ředitel Státního archeologického ústavu. Jeho cílem bylo vybudovat ústav jako moderní instituci, která by stála v čele československé archeologie. Po začlenění Státního archeologického ústavu do Československé akademie věd v roce 1953 se Jaroslav Böhm zaměřil na upevnění jeho pozice jako ústředí vědecké a výzkumné práce. Z velké části se zasloužil o to, že se Archeologický ústav v prvních dvou poválečných dekádách zařadil na špičku oboru v mezinárodním měřítku.
|
|
|
Architektura veřejných staveb v Písku ve 30. letech 20. století
VAŇOURKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá moderní architekturou v Písku ve 30. letech 20. století. Nejvíce prostoru je věnováno čtyřem funkcionalistickým stavbám v centru města: budově Okresního soudu v Písku, Dům U Tří korun, Obchodní dům Baťa a Píseckou spořitelnu, dnešní komerční banku. Jednotlivé stavby budou srovnány v rámci jejich stavebního typu a inovativnosti s obdobnými stavbami v jiných městech, a jak zapadají do historické zástavby města. Práce se také zaměřuje na stavební historii budov a informace o jejich architektech, zejména na jejich tvůrčí vývoj, lokální kontext i na vzájemné rozdíly v tvorbě.
|
|
|
Jindřich Freiwald a česká meziválečná divadelní architektura
Jankulíková, Alžběta ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
(česky) Předmětem této práce jsou realizace a projekty českého architekta Jindřicha Freiwalda (1890-1945) na poli divadelní architektury a jejich zasazení do kontextu české meziválečné divadelní architektury. Úvod práce je věnován budově divadla jako specifické architektonické úloze a důležitým momentům jejího vývoje. Následující kapitola se zaměřuje na situaci české divadelní architektury v období mezi světovými válkami a stručně představuje jednotlivé realizace samostatných divadelních budov se zaměřením na jejich stavebníky, uspořádání divadelního prostoru a vnější podobu. Další část práce se věnuje osobě architekta Jindřich Freiwalda, jednotlivým okruhům jeho tvorby a působení v rámci firmy Freiwald a Böhm. Stěžejní část práce potom představuje realizované divadelní budovy, navržené Jindřichem Freiwaldem - Jiráskovo divadlo v Hronově, Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi, Městské divadlo v Kolíně, a dále projekt Jiříkova divadla v Poděbradech, vestavbu divadla Na kovárně v Poděbradech, projekt přestavby Dusíkova divadla v Čáslavi a projekt divadla v Čelákovicích. Zmíněny jsou také náčrtek divadla v Malých Svatoňovicích a Freiwaldova účast na dostavbě státního divadla v Teheránu. Klíčová slova: Jindřich Freiwald, Jaroslav Böhm, Hronov, Chrudim, Kolín, Poděbrady, Čáslav, Čelákovice, divadlo,...
|
host ::
RSS.